Pochod srdcem Vysočiny – 2022

Pochod srdcem Vysočiny – 2022

Pochod srdcem Vysočiny navazuje na Chiranskou padesátku, která se v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století těšila velké pozornosti. Pořadateli jsou Nadační fond Nového Města na Moravě, MEDIN a.s. a Nemocnice Nové Město na Moravě. Pochod podporují také Hotel SKI, Sportovní klub Nové Město na Moravě a Kraj Vysočina. Trasy letošního ročníku vás zavedou do míst spojených s běžeckým lyžováním a připomenou bohatou lyžařskou historii Novoměstska, která se začala psát na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Užijte si nádhernou přírodu v samém srdci Vysočiny.

Web: pochod.nmnm.cz

E-mail: nadacni.fond@nmnm.cz 

„Konání akce umožnil podnik Lesy ČR, s.p.

Pochod je vhodný pro malé i velké, na cestu se mohou vypravit jednotlivci i rodiny s dětmi. Občerstvení na ně čeká nejen v cíli, ale také na jednom z kontrolních stanovišť, a to v Rokytně. Další možnosti občerstvení jsou na trase například v těchto zařízeních: Tři Studně – Penzion Sykovec, Hotel U Loubů, Autokemp Sykovec, Hotel Horník, Kadov – U Janečků, Penzion Klokočí.

Kroky z účastníků povedou trasy vyznačené v mapách, které si zájemci mohou na startu vyzvednout nebo stáhnout pomocí QR kódu do svých mobilních telefonů. 

 

Trasy ke stažení:

5 km

10 km 

15 km

25 km

Letošní ročník organizovaný Nadačním fondem ve spolupráci s firmou MEDIN a Nemocnicí Nové Město na Moravě je inspirovaný novoměstským Rokem lyžařů. Trasy pochodu povedou například okolo domu prvního výrobce lyží na Novoměstsku, kterým byl Adolf Slonek z Rokytna. Zastaví se také u rodného domu slavného olympijského závodníka Cyrila Musila ve Studnicích. Poté se zájemci o další poznávání lyžařských legend vydají do Kadova za Františkem Šimonem a do Tří Studní za lyžařskou dynastií Fouskových. Zde pak mohou účastníci zavítat i na tradiční Otevírání studánek. Doprovodným programem bude také den otevřených dveří Hotelu SKI.

V jeho rámci si budete moci prohlédnout zrekonstruované pokoje. A můžete také ochutnat nové menu sestavené šéfkuchařem Martinem Zbudilou.

Pro všechny účastníky pak ve spolupráci s Hotelem SKI připravujeme losovačku o vouchery do wellness nebo na kávu. 

A skvělou soutěž pro všechny nadšené fotografy připravil také MEDIN.

 

 

PO STOPÁCH LYŽAŘSKÝCH MISTRŮ

ROKYTNO – Adolf Slonek 

Když na podzim roku 1890 hostinský Kosek ze Studnických Pasek požádal stolařského a kolářského mistra Adolfa Slonka, aby mu vyrobil věrnou kopii lyží, které předváděl fryšavský revírník před jeho hostincem, nikdo nepředpokládal, že lyže a lyžařský sport zásadně ovlivní tuto část Horácka. Manželé Adolf a Anna Slonkovi koupili v Rokytně v roce 1884 dům číslo 9. Manželé se seznámili na české slavnosti ve Vídni, kde oba pracovali. Adolf jako stolařský a kolářský tovaryš, Anna jako služebná u rodiny císařského rady. Zajímavé je, že manžel Adolf se narodil na Kadově a manželka Anna v Blatinách. Vesnicích několik kilometrů vedle sebe, ale poznali se až ve Vídni. Adolf si založil v Rokytně stolařskou za kolářskou živnost, byl velmi zručný, veškeré stolařské nástroje si vyrobil na vlastním soustruhu. Manželka Anna byla v domácnosti a v rocích 1884 až do roku 1907 porodila 10 dětí.

Adolf Slonek byl vyhlášený stavitel a opravář vodních kol a soukolí. Podílel se na po tolerančním patentu na výrobě a doplnění lavic v novém evangelickém kostele v Novém Městě na Moravě. Lavice bez technologické opravy slouží do dnešní doby.  Postavil vodní kolo v Ráčkově mlýně v Novém Městě a Tichého mlýně ve Vříšti.

Rodina žila skromně a v harmonii. Dnes si nedovedeme představit dvanáctičlennou rodinu  žijící v jedné místnosti, která složila jako kuchyně, obývací místnost, stolařská dílna a ložnice. Aby pomohli rodině, synové Josef a Ladislav dostali úřední úlevu „, nemuseli chodit do školy a pásly místní krávy.

Za odměnu dostávali od místních sedláků finanční odměnu a potraviny. V roce 1904 odešel syn Adolf „na zkušenou „na Moravu a do Vídně. Do Vídně ho následoval bratr Antonín, kde byli společně 1910–12.

Rokytenská dílna Adolfa Slonka tou dobou již nestačila poptávce, hlavně pro výrobu lyží a  proto Adolf Slonek koupil v roce 1913 v Novém Městě na Moravě dům č.p.211, kde byla malá stolařská dílna. Na výrobě se podíleli prakticky všichni členové rodiny, až na syna Františka, který dostal císařské stipendium a vystudoval učitelský ústav a učil na Fryšavě a později byl ředitelem chlapecké školy v Novém Městě.

Bohužel začátek slibně se rozvíjející výroby a prodeje zastavila první světová válka. Na vojnu byli odvedeni synové Adolf, Antonín, Josef a Ladislav. Činnost v Novém Městě se zastavila a dům spravovala dcera Anna. Po válce se domů vrátil syn Antonín, bratři Josef a Ladislav dezertovali z vojny a byli dva roky stíhaní dezertéři. Válku ale přežili. Okamžitě po skončení války Adolf Slonek obnovil svoji činnost v Novém Městě a využil pováleční konjuktury.  V roce 1920 se vrátil jako ruský legionář syn Adolf. Anně Slonkové se vrátili všichni synové. Od této doby se výroba realizovala převážně pod značkou Bří Slonkové.  Požár původní budovy nastartoval výstavbu nové obytné část budovy a nové technologické výrobní prostory. Od roku 1933 se začal budovat nový objekt parní pily v prostoru za nádražím. Touto dobou měli Bratří Slonkové okolo 70 zaměstnanců. Lze konstatovat, že každý šestý byl člen rodiny.

Mimo svoji odbornou činnost se rodina Slonkova zapojovala do veřejného života. Převažovala lyžařská činnost. Již při prvních lyžařských závodech v roce 1910 se umístil nejstarší Adolf v hlavním lyžařském běhu na 3. místě. Historicky poprvé v Novém Městě použil na části tratě dvě hole, které mu podal bratr Ladislav. Na závodech mládeže na námětí potom Ladislav vyhrál a dostal cenu vlněnou čepici.

V rodině Slonků byl nejslavnější 9 dítě – Bohuslav. Reprezentoval Československo na Mistrovství světa v Innsbrucku v roce 1933, stal se v roce 1931 mistrem Jugoslávie v běhu na 30 km, mistrem Německa na 5O km v roce 1930. Mistr ČSR v běhu na 50 km a vítěz Hančova memoriálu. V té době jeden z nejlepších Středoevropanů.

Foto čs. výpravy ze závodů FIS v Oberhofu 1931,kde byl Bohuslav Slonek nejlepší z čs. závodníků(stojí v horní řadě úplně
vpravo). Na počest mu kamarádi postavili slona ze sněhu (obrys je vidět vzadu). Foto: Archiv Milana Slonka.

Desátý dítě  Adolfa a Anny Slonkových, oblíbenec celé rodiny a v mládí velmi nadaný lyžař, který porážel i Cyrila Musila, syn Jaroslav, běžel v životě neskutečný závod.  V roce 1938 odešel do emigrace. Přes Slovensko do Polska a dále do SSSR. Byl přemístěn do Syrie a Palestiny, kde se zúčastnil prvních bojů s čs. legií. S generálem Klapálkem prožil všechny těžké boje v Tobruku, kde byl zraněn. Přes Jižní Afriku byl deportován do Anglie, zúčastnil se invaze do Evropy a svoji emigraci ukončil s Američany v Plzni.

Bří Slonkové v průběhu okupace museli omezit výrobu. Podporovali hnutí odporu a po skončení okupace obnovili výrobu s novými výrobky.

Bohužel rok 1948 byl pro bratry Slonkovi, jako pro mnohé podnikatele a živnostníky rokem konce svobodného podnikání a svobodného rozhodování.

Lze ale konstatovat, že rozvoj lyžování na Vysočině určitě ovlivnil Adolf Slonek a jeho rodina. Od zdařilé kopie Gabesamových prvních lyží, až po dnešní moderní výrobu má novoměstská část Vysočiny v lyžařském světě význačnou stopu. Stopu, která začala v malé dílně mistra Adolfa Slonka v Rokytně.

STUDNICE – Cyril Musil  

Vynikající závodník, československý reprezentant v běhu na lyžích, odbojář, který neváhal dát v sázku život svůj i členů své rodiny, aby pomohl v boji proti německým okupantům. Následně pak vězeň, uprchlík, emigrant a nepřítel státu. To vše byl Cyril Musil. Jeho jméno dnes nese jedna z ulic v Novém Městě na Moravě. 

Cyril Musil se narodil 26. listopadu 1907 ve Studnicích. Už od dětství se věnoval lyžování a láska k tomuto sportu jej později vedla k přebudování rodinného statku na lyžařský penzion. Pořádal lyžařské kurzy a poblíž svého penzionu postavil i lyžařský můstek. Cyril Musil byl aktivní sportovec. Zúčastnil se mimo jiné i Zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu v roce 1936. V běhu na padesát kilometrů skončil na devátém místě. Šestkrát se stal mistrem ČSR a šestkrát mistrem Polska.

V období druhé světové války se jeho penzion ve Studnicích přeměnil na úkryt pro odbojáře. Tehdy se hrdinství a statečnost Cyrila Musila a jeho ženy Růženy projevily naplno. Nikdy nezaváhali poskytnout azyl lidem, kteří se skrývali před gestapem. Ani po skončení války se nevrátil život Musilovy rodiny do klidných kolejí. StB Cyrila zatkla v létě roku 1949. Byl odsouzen na dvacet let za mřížemi. Pobýval v několika věznicích, nakonec skončil v Ilavě. Odtamtud se mu podařilo uprchnout a jeho strastiplná pouť za svobodou skončila až v kanadském Ontariu.

Do své vlasti se už nikdy nevrátil. Zemřel 22. dubna 1977. Náhrobní deska na jeho hrobě v Torontu nese nápis: Cyril Musil – kulak studnický.

 

KADOV – František Šimon

O Novoměstsku se říká, že se zde děti rodí s lyžemi na nohou. A František Šimon z Kadova je jedním z těch, na které toto rčení padne jako ulité. Mistrem republiky v běhu na lyžích se stal hned osmnáctkrát. Byl vítězem mezinárodního závodu při Tatranském poháru v roce 1977. Mnohokrát také reprezentoval naši republiku na světových pohárech, mistrovstvích světa a na olympijských hrách. Zúčastnil se Zimních olympijských her v Innsbrucku v roce 1976, kde skončil v běhu na lyžích na patnáct kilometrů na 34. místě a ve štafetě na 4×10 kilometrů na 10. místě. Podruhé se postavil se na start na olympiádě v Lake Placid v roce 1980. Tam v běhu na lyžích na patnáct kilometrů skončil čtyřicátý, na třicet kilometrů šestatřicátý, v běhu na lyžích na padesát kilometrů se umístil jako sedmadvacátý a štafeta na 4×10 kilometrů mu vynesla devátou příčku na žebříčku vítězů.

František Šimon, přezdívaný Šedák, se narodil 28. dubna 1953 a zemřel 22. července 2016 ve věku třiašedesáti let. Místní na něj dodnes vzpomínají a na jeho počest byl znovu vzkříšený kdysi slavný závod Kadovská patnáctka.

 

TŘI STUDNĚ – Fouskovi

Nadšenců pro pohyb a lyžování na Novoměstsku po roce 1890 stále přibývalo, protože to pomáhalo v lepším zdolávání vzdálenosti hajným do lesa, dojíždění do školy, i do práce. Postupně zde vznikaly různé sportovní kluby, rozšířila se turistika a také závody na lyžích. Těch bývalo v celém regionu Vysočiny opravdu dost, a tak talentů pro „běhání“ také narůstalo. Po roce 1950 děti navštěvovaly sportovní třídy nebo sportovní vrcholová střediska v Novém Městě na Moravě a pomáhaly tím šířit slávu lyžařského klubu. Kolébkou lyžování jsou také Tři Studně. V malé obci, se stovkou obyvatel vyrostlo mnoho vynikajících závodníků. Rodáci z obce a sportovci, kteří vyrůstali v místních podmínkách obce a sportovního klubu dosahují dodnes v rámci běžeckých závodů na republikové medaile. Napočítali bychom jich přes stovku. Výjimečná je troj generace Vítů Fousků (narození 1913, 1940, 1972), kteří jsou všichni mistry v běhu na 50 kilometrů. 

HOTEL SKI Vysočina Aréna

Zvažujete, kde na Vysočině s rodinou strávit dovolenou? Pak Hotel Ski v novoměstské Vysočina Aréně může být správnou volbou. Během letních prázdnin poskytuje hotel animační programy jak pro děti, tak pro dospělé. Hotel nabízí komfortní ubytování, restauraci, ale také wellness centrum. Využít můžete bazén s masážními tryskami a protiproudem, ze kterého budete mít krásný výhled do okolních lesů, whirpool nebo Kneippův chodník. Prohřát se můžete v saunovém světě s finskou a parní saunou, ale také tepidariem a soláriem. Bolavým zádům uleví masáž a k dispozici je také solárium a ze sportovního vyžití dva tenisové kurty. Kuchyně hotelové restaurace nabízí každý den výborné české speciality. V prostorách hotelu je kongresový sál, který se hodí pro pořádání firemních akcí, kongresů a workshopů nebo pro svatbu a oslavu narozenin.